Nemám slov

4. listopadu 2013 v 23:35 | Dreamy Girl |  Výlevy
Člověk míní, život mění. Tak pravdivé. A proběhlý víkend to jen dokazuje.
Původně jsem chtěla psát o sobotní oslavě narozenin, která byla tajná a pro oslavence překvapením. Protože to byl jediný plán na víkend.

Když mi ale na oslavu volala kamarádka, ať s ní jedu pařit, říkala jsem si, že to asi původní plán přebije.
Začalo to vlastně docela nevině, jedeme pařit, hurá!

Problém nastal, když mi oznámila s kým jedeme. Řídit bude JPPM? A jsem blázen já nebo ona? To si vážně myslí, že pojedu?
Po prvotním šoku a chuti jí zabít, jsem kývla.
Dobrovolná společenská sebevražda, já vím. Ale někdy je asi potřeba dělat věci, který nás stresujou. A tak nějak jsem si vydedukovala, že kdybych teď nejela, stresovala by mě celá ta záležitost s JPPM ještě sto let.
Nějak to prostě dopadne.

No a tou dobou jsem si naivně myslela, že to bude nejzajímavější okamžik z celého večera a že o té hrůzostrašné cestě napíšu článek. Jenže... Ono to vůbec nebylo divný. V tu chvíli mi to připadalo tak samozřejmý a normální až bylo divný jak moc.
Asi je pro mě tahle kapitola uzavřená, díky bohu, nemusí mě každý potkání se s JPPM stresovat.

Co se dělo na párty moc nevim. Ne, že bych si to nepamatovala, jen jsem tam moc nebyla. Spíš jsem seděla venku na zábradlí a povídala jsem si s moc milým klukem. Říkejme mu třeba Smajlík. Nejlepší na tom bylo, že jsme oba byli střízliví a i tak jsme si měli co říct a smáli se.
Domů jsme jeli brzo, JPPM šel ráno do práce. Na rozloučenou jsem od Smajlíka dostala pusu na tvář.

Ovšem pokud jsem si myslela, že tímto noční sranda končí, pletla jsem se.
Jel s námi totiž ještě D. o kterém jsem psala v lednu, proběhlo s ním 2,5 rande. A on ten večer dovedl do naprosto neuvěřitelné podoby.

JPPM mě vysadil před domem, ale D., který se už celou cestu pokoušel o konverzaci a který bydlí asi 100 metrů ode mne, vystoupil se mnou.
Nutno říct, že nebyl nejstřízlivější. A tak jsem si řekla, že ho odvedu domů.
Jenže... nějak se to zvrtlo a domů jsem přišla až za hodinu a půl. D. toho měl totiž hodně na srdci. A co na srdci, to na jazyku, že.
A tak jsem poslouchala, jak jsem krásná, jak je mu se mnou fajn, že mě má rád a že by rád navázal na to lednový randění a spoustu podobných věcí. Nejvíc mě ovšem dojal tím, že plakal. Prý kvůli mně, že mě nemá a chtěl by.
Taky mě dostalo, že si z toho ledna pamatuje skoro všechno o čem jsme mluvili, dokonce i jakou jsme spolu jeli tramvají.
Říkala jsem mu, že ráno ani nebude vědět, že mi něco takového říkal a že by to určitě říkal i jiné, kdyby tam byla místo mě. Na to mi řekl, že ráno napíše, abych věděla, že si to pamatuje. A jiné, že by to neříkal.
Domů se mu nechtělo, nakonec povolil pod podmínkou objetí a pusy alespoň na tvář.

Kdybych řekla, že jsem tu noc spala, lhala bych. To trhané cosi rozhodně spánek nebyl. Ale proč vlastně? D. je pro mě uzavřená kapitola, čistě friendzone. A Smajlík? Nevím.

Ale kruci, jak mám teď vědět, co z tý hromady řečí je alespoň minimální pravda? Pokud tedy vůbec nějaká je. Platí v tomto případě, že ve víně (spíš v Morgenu) je pravda?

Jo a abych nezapomněla. V neděli vážně napsal. Napsal ahoj, já taky. A šmitec. Konverzace opravdu na úrovni. A ode dneška se kámošíme na facebooku.
Co to má znamenat? Pamatuju si to a chci abys to věděla? Nebo, teď je řada na tobě? Nebo se chtěl jen ujistit, že nejsem naštvaná?
Já nevím, já nevím, já nevím!

A se Smajlíkem si píšeme. Je roztomilej. Ale já jsem z něj nervozní, připadá mi, že cokoli napíšu, je ultra mega trapný.
Ale asi mu to nevadí, chce přijet.

Co z tohohle všeho ještě bude? Dozvím se někdy, co se D. honí hlavou? A co Smajlík, přijede?

Bože, tohle já neumim. Vztahy asi nejsou pro mě. Ani tyhle na startovní čáře, který vlastně ani nejsou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 neverbeanother neverbeanother | E-mail | Web | 5. listopadu 2013 v 7:18 | Reagovat

To vypadá zajímavě. A vztahy pro tebe jsou, jen se asi nesmíš tolik bát, občas to i vyjde :-D Povzbudivé, co. Ono co se týče vztahů, je to asi skoro pokaždé sázka do loterie. Ale, že si píšete je dobré znamení. :) a s tou trapností ti rozumím, nedávno jsem četla naši úplně první konverzaci na fb s drahým a málem jsem se propadla do země :-D

2 Beatricia Beatricia | Web | 5. listopadu 2013 v 15:50 | Reagovat

To bude zajímavá hádanka i její rozluštění. Máš na výběr a řada je asi na tobě, abys to vybranému dala najevo, že o něho stojíš. Jasně, že vztah je pro tebe. Skutečnost ale bývá taková, že dva se přou a třetí se směje. Takže dej šanci třetímu a vyřešíš toto dilema. Každopádně ti držím palce a rozumím ti.☼☼☼

3 Lady Lady | Web | 5. listopadu 2013 v 19:37 | Reagovat

Povídej mi o vztazích na startovní čáře. Nesnáším tohle všechno, nejistotu, nervozitu a tak. Nicméně - ať to všechno dobře dopadne i s D. i se Smajlíkem! Držím ti palce :)

4 Beatricia Beatricia | Web | 6. listopadu 2013 v 8:04 | Reagovat

Tvůj článek se mi zaryl pod kůži a znovu ho musím číst. Ty vztahy na startovní čáře, to je opravdu nejistota, nervozita, čekání na zprávu, často zklamání a neklid. Já sama se ale nikdy neodvážím udělat první rozhodný krok. Tak jen čekat, co bude, nebo co nebude. Napiš pak, jak ti to všechno dopadlo. Jsem s tebou a moc ti držím palce. ♥♥♥♥♥♥

5 Andy Andy | Web | 6. listopadu 2013 v 20:09 | Reagovat

Já ti nevím, je to divný. Sice jako jo, napsal, ale zase to, co napsal je takový prapodivný..
Mě se jednou stalo to, že mi takhle kamarád v opilosti říkal, jak mě chce, ať mu dám šanci..Tak jsem mu řekla, že když mi to samé řekne druhý den, tak jo..No druhý den se mi akorát omluvil :D

6 heartsamess heartsamess | Web | 6. listopadu 2013 v 21:45 | Reagovat

No - sice to je stresující, ale zase to není stereotyp a nuda, ne? :) Ono se to všechno nějak vyvrbí, stačí tomu nechat volný průběh:)

7 thedreamy thedreamy | Web | 7. listopadu 2013 v 23:26 | Reagovat

[1]: Ano, povzbudivé :D Já mám prostě ráda jistotu a tohle asi vážně není pro mě. Ale uvidíme.
[2]: Někdo třetí by byl asi ideální. Jenže, problém je stejně ve mně. A moc ti děkuji!
[3]: Přesně. A děkuju! :)
[4]: Taky si radši počkám. Dokud si nejsem jistá, nic rozhodného dělat nechi. :) Moc ti děkuju, ani nevíš, jak moc! ♥♥
[5]: No právě. Uvidíme, co bude :D
[6]: To rozhodně, konečně žádná nuda stereotyp :) Nechávám volný průběh, nějak to dopadne :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama