Nothing will be ok

20. srpna 2013 v 19:16 | Dreamy Girl |  Výlevy
Jsou dny, který vás sice stojí spoustu úsilí, ale večer jsete rádi, že už to máte za sebou. A jsou dny, který vás taky stojí spoustu úsilí, ale večer se vám neuleví. Straší vám to pořád v hlavě, nemůžete jíst, nemůžete spát, nesoustředíte se, jste podráždění...
Nevím, co se děje, ale vůbec se mi to nelíbí. Navíc se neděje nic tak hrozného, všechno je to jen a jen v mojí hlavě.
Mám momentálně pocit, že už nic nemá cenu. A nemám pro to žádný rozumný vysvětlení. Prostě se jen ve mně něco zlomilo a připadám si neskutečně nicotná. Jako bych ani nebyla.
Nevidím budoucnost, nevím, co by tam mělo být, pokud nějaká vůbec je. Nedokážu se smířit s tím, co není. A ani s tím, co je.
Cítím, že můj život není takový jaký bych ho chtěla. A ani já nejsem taková, jaká bych chtěla být. A nic se neubírá tím správným směrem. Jsem neúplná, kus mě chybí a já už jsem zoufalá z neustálého hledání toho, co to je. Když to, sakra, není!
Stagnuju, neposouvám se dál, nevím, co s tím. Můj život je nenaplněný, ano, nenaplněný, to je to správné slovo.
Přestávám věřit v lepší zítřky a přestávám doufat. Je to marný.

Co vidíte ve své budoucnosti vy?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Beatricia Beatricia | Web | 20. srpna 2013 v 19:56 | Reagovat

Ráda bych ti poslala dávku pozitivní energie a dobré nálady. Ve tvém smutném článku vyciťuji, že tě někdo zklamal. Ale čas je nejlepší lékař a vše přebolí. Určitě se tady místo beznaděje objeví radostný článek, a já ti přeji, aby to bylo brzy.☼☼☼

2 Iva Iva | Web | 20. srpna 2013 v 20:12 | Reagovat

Rozumím ti až moc dobře. Ještě celkem nedávno jsem cítila to samé. A v něčem možná ještě cítím, ale jaksi jiným způsobem. Víš, o budoucnost si starost nedělám. Jak jsem slyšela od mé dobré kamarádky, nejdůležitější je "prožít okamžik". No,.. nebudu to do ničeho zaobalovat. Jsme prostě věřící. A vlastně nebýt Boha, cítila bych naprosto to samé, co ty. Protože bych neměla pro co žít. Vše by mi připadalo tak pomíjivé, nicotné, prázdné. Ale Pán mi dává naději. Naději, že tohle všechno má smysl. Že i utrpení má smysl. A hlavně mi dává lásku, kterou nemohu očekávat od žádného člověka, a ta mě naplňuje.

Omlouvám se, snad to nebudeš brát, jako rada od nějakýho "pánbíčkáře", co neví nic o životě a schovává se za víru. Jen píšu to, co zažívám, abych ti jen ukázala, že něco jako Bůh exituje. Že existuje naděje. Neboj, nechci tě obracet nebo tak něco.. jen tě chci trošičku potěšit :).

3 Micheℓℓe ✔ Micheℓℓe ✔ | Web | 20. srpna 2013 v 21:33 | Reagovat

Překrásně napsané!:)

4 Tess Tess | Web | 20. srpna 2013 v 21:49 | Reagovat

děkuji ji ti, já svou budoucnost neřeším, mmám z ní spíš strach.

5 ellie. ellie. | Web | 20. srpna 2013 v 22:08 | Reagovat

líp bych to nenapsala. můj život není takový, jaký bych ho chtěla - a nejlepší na tom je, že jsou kolem mě jen samí spokojení lidi a já jim to můžu ledatak závidět. grr.
be happy, it drives people crazy.
musím i to teď opakovat v jednom kuse. zkus to taky;)

neboj, s hraním na -A. to nepřeženu, už to skončilo. ale že jsem kvůli tomu nemohla pár nocí spát nepopírám.

6 Ta Obyčejná Ta Obyčejná | Web | 21. srpna 2013 v 9:03 | Reagovat

Každej to tak máme. Kolik z nás je tam, kde chce být? Důležitý je vydržet. A možná si i nechat pomoc, profilozofovat večer u kostela a nechat si říct: "To bude dobrý".

A taky nepřestat doufat v lepší zítřky. Oni přijdou.

7 Lady Lady | Web | 22. srpna 2013 v 19:09 | Reagovat

Něco podobnýho řeším už přes rok. Celý svůj život jsem se chtěla dostat tam, kde jsem - chtěla jsem to tak MOC. A teď ani nevím, jestli má smysl v tom pokračovat.. Jestli jsem udělala správně. Lék na to neexistuje. Každej se musí najít sám. Tak hodně štěstí, ať najdeš co nejrychleji! :)

8 thedreamy thedreamy | Web | 28. srpna 2013 v 17:46 | Reagovat

[1]: Moc ti děkuji za pozitivní energii. Vážně, ani nevíš, jak moc.
[2]: Taky ti děkuji, za snahu mě potěšit, ukázat mi, že existuje naděje. Věřící sice nejsem, ale vlastně ti rozumím a svým způsobem i závidím (jedině v dobrém, samozřejmě)
[3]: Děkuji. :)
[4]: Strach. To je taky hodně výstižné slovo. Bohužel. Nicméně, přeji ti, ať o svou budoucnost mít strach nemusíš. Na druhou stranu, kdybychom ho neměli, asi by bylo něco špatně.
[5]: Věřím, že to bude lepší- u tebe i u mě. Děkuji za milá slova :)
[6]: Ani ne tak kde, jako v jakém rozpoložení. Každopádně s tebou souhlasím, jen je těžký si to říkat v době, kdy cítíš, že je všechno jinak, špatně.
[7]: To je snad ještě horší, být tam, kde chceš být, ale najednou nevíš, jestli tam chceš být. Děkuji a tobě přeji to samé :)

9 Ta Obyčejná Ta Obyčejná | 28. srpna 2013 v 22:36 | Reagovat

[8]: Je to těžký si to nechat říkat, nebo si to říkat? :). V tom cejtim rozdíl. Ale pamatuješ na ten jeden dopis, ten s tim everything will ne allright? Bude kámo, bude. Hlavu vzhůru :).

10 thedreamy thedreamy | Web | 29. srpna 2013 v 20:14 | Reagovat

[9]: Těžký oboje. Teda hlavně říkat si to. Pak o celém tom stavu vůbec s někým mluvit, tudíž i nechat si to říkat. :) Dáme tomu čas, nějak to dopadne. :) Díky :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama