Leden 2013

Smích?

31. ledna 2013 v 18:13 | Dreamy Girl |  Poetry
Dneska jsem s nejlepším kamarádem měla mírně melancholickou a dost depresivní náladu. Nemohlo z toho vzniknout nic jinýho než melancholická a depresivní debata.
Pozitivní na tom bylo, že vím, že je tu prostě vždycky pro mě. A já pro něj.
A pak mě lehce políbila múza, a tak jsem asi po sto letech napsala něco jako báseň. Která je vlastně úplně mimo téma o kterém jsme mluvili.

Na rtech smích
a v očích odlesk smutku-
pouhý pozůstatek
jediného skutku.
Však mile se tvářit,
nedat na sobě nic znát.
A NEPLAKAT! To hlavně.
Stejně bys mě neměl rád.
A za úsměv skrýt-
ten vnitřní boj musím
a pořádně nadechnout se,
neboť se dusím.

Otázky, nic víc..

23. ledna 2013 v 0:45 | Dreamy Girl |  Výlevy
Stresujou mě věci co se teď momentálně dějou. Stresujou mě myšlenky, který se mi honí hlavou. A vůbec se mi nelíbí, že s tím nemůžu nic dělat. Vím, že už se opakuju, ale potřebuju o tom mluvit nebo alespoň psát.

Mám v hlavě spoustu otázek, těch vyřčených i těch nevyřčených. A chtěla bych na ně odpovědi, ale nevím, kde je mám vzít. Každopádně, omílání dokola do zblbnutí mi je nepřineslo. Překvapivý, vím.

Kdy nastal ten zlom?
Co se to vlastně děje?
Proč ten, o koho bych stála, je tak daleko a navíc zadaný?
A proč ten, kdo mě nikdy neměl moc v lásce, se mnou najednou chce být?
Proč nedokážu normálně mluvit s někým, na kom mi záleží a vždycky tím všechno zkazím?
Proč jsem naopak tak uvolněná s někým, s kým vím, že to nemá budoucnost?
Proč jsem tak strašně nerozhodná?
A proč mi vůbec zasahoval do života, když v něm akorát udělal bordel a zmizel?
Proč se moje myšlenky pořád vrací k tomu večeru, i když nechci?
Proč se mi pořád vrací každý jeho slovo, pohled, dotek?
Proč prostě nemůže bejt jednou něco jednoduchý?
Proč tu teď nemůže být se mnou?
A proč to ani nechce?
A chci to já vůbec?

A co já vlastně chci?!

Vesmír se zbláznil?

20. ledna 2013 v 23:21 | Dreamy Girl |  Výlevy
Prozatím poslední sobotní ples dopadl absolutně jinak než bych čekala.. Popravdě, moc to nechápu. A ani nevím, co si o tom myslet. Jak říkám, vesmír se musel zbláznit. Ale totálně.

Jak jinak si to vysvětlit? Posledních pár měsíců je prostě překvapujících čím dál víc. Takže bych si asi měla začít zvykat ne?

Když to vezmu popořadě, tak nevíc nepochopitelný byly tyhle měsíce/události:

Leden 2012-osobní setkání po dlouhý době s dávnou láskou s překvapivým dějem..Proč někdo říká tolik hloupostí?

Červenec 2012-kašlu na čistý skóre!

Září 2012-další dávná láska, o pár kroků dál.. Kde jsem sakra nechala mozek? Proč to kruci dělám?

Listopad 2012-Dreamy je dospělá, fascinující b-day party

Prosinec 2012-čerti s Mikulášem přinesli nejen čokokalendář, ale taky trošku překvapivý pokračování s dávnou láskou číslo jedna.. Další hromada řečí, který se prostě říkaj, ale neexistují.. Jsem vážně tolik hloupá?
-splněných několik výzev během jednoho večera/rána, celý to nechápu..
-vánoční ples je věc, kterou se snažím zapomenout, nikdy víc

Leden 2013-čtyři plesy z nichž každý přinesl něco překvapivého, poslední ples to ovšem zabil totálně.. Od kdy my se spolu kruci bavíme? A od kdy spolu kruci chodíme ven? A od kdy praktikuju pseudorande ve třech?

Bude to takhle pokračovat?

Ples za plesem

19. ledna 2013 v 15:11 | Dreamy Girl |  Výlevy
Nějak se mi teď honí v hlavě dost nebezpečný myšlenky, které tam nemají co dělat. A že by se mi to líbilo, to ani ne. Jak je dostanu pryč?

Jedinné, co mě trochu rozptyluje jsou plesy, kterých mám momentálně vážně hodně. Leden mě naštěstí opravdu zaměstnává, každý víkend minimálně jedna akce + v týdnu, nenudím se.

Ale i tak je to asi málo. Nějak prostě nic nepomáhá.

Každopádně, plesům zdar! :)