Stín

3. prosince 2011 v 18:30 | Dreamy Girl |  Poetry
Poslední dobou ze mě lezou verše skoro na počkání. Co na tom, že nakonec za moc nestojí? Dostanu ze sebe, co potřebuju a to mi vlastně satčí.

Stín

Mám na duši stín
a velkou tíhu nesu si,
budoucnost nejasná,
za sebou špatné pokusy.

Mám na duši stín
a potřebuju tvoje světlo,
chci slunce a déšť,
aby štěstí všude kvetlo.

Mám na duši stín
a zatím žádné řešení,
můj život jako dům,
co opraví se z lešení.

Mám na duši stín
a v očích slzy stále,
hledám, kdo to za mě vyřeší,
hledám záchranáře krále.

Mám na duši stín
a nechci aby tam byl
a chci hezké chvíle,
protože život je spojení chvil.

Mám na duši stín
a snad se s tím učím žít,
život může být lepší,
stačí jen trochu chtít ..

Mám podivný pocit, že se mnou něco není v pořádku.. Je to láska a nebo senilita? (senilita v 17 letech? :D) Chtělo by to nějaké rychlé řešení, jak z toho ven nebo mě to rozežere zaživa..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ta Obyčejná Ta Obyčejná | Web | 4. prosince 2011 v 19:39 | Reagovat

Už jsem ti to párkrát řekla, ale je prostě bezvadná ;))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama